VÝZNAM TICHA
Kdysi dávno, ve dnech, kdy ještě neexistovaly telefony a bezdrátová komunikace, existovala na světě jakási zóna ticha, jež pokrývala Zemi přikrývkou ticha a klidu. Nesla v sobě přání a modlitby těch, kteří se snažili vést dobrý život, svatý život, a pomáhala rozptýlit strachy těch, kteří si dělali obavy o budoucnost. Tato zóna ticha umožňovala, aby komunikace mezi nebesy a Zemí probíhala hladce, neboť ještě nebyla narušována pozemskými komunikačními prostředky, a jednotliví lidé měli hlubší vztah k okolnímu neviditelnému světu než k hlasu na druhém konci telefonní linky.
Již dlouho tomu tak není. Hluk lidských záležitostí nahradil ticho sfér, jimž mohli lidé naslouchat. Vytíženost prací na počítači nahradila klidná odpoledne, jež jste trávili sedíce pod stromem nebo naslouchající zurčení potůčku. Hluk vytvořil strach ze samoty, protože v takové chvíli nejste ve spojení s ostatními. Myšlenka těsného duchovního kontaktu se sebou samotnými a s Bohem byla nahrazena potřebou být v neustálém spojení s ostatními, s prací, se světovými událostmi, s těmi nejnovějšími trendy na trhu akcií a podobně. Seznam je nekonečný.
Smysl ticha a ztišení spočívá v rozšiřování individuálního vědomí, aby lidská bytost mohla být vyživována z hlubšího zdroje. Tento zdroj existuje neustále. Avšak bez onoho ticha je často těžké slyšet, co nám říká, neboť vnější hlasy a zvuky se dožadují naší pozornosti a je mnohem snazší je slyšet. Vyhýbání se tichu se rozšířilo na celý způsob života lidí, kteří se pyšní tím, že jsou pořád zaměstnáni. Stalo se epidemií v kultuře, která se pyšní, že toho spoustu zvládne a stoupá po žebříčku vnějšího úspěchu, hodnot, vzdělání, dosažených úspěchů, slávy, atd.
Existuje však také vnitřní žebříček dosažení a úspěchů, který nelze nikdy tímto způsobem objevit, neboť nestoupá vzhůru, nýbrž do hlubin - do hlubin naší bytosti, až k nejzákladnějším aspektům a prvkům, z nichž sestáváme, až do podoblasti myšlenek, do míst, kde již na myšlenkách nezáleží a skutečným se stává pouhé ,,bytí" samo o sobě. Tento žebříček navazuje spojení s hlubinami naší duše a přibližuje nás světu smyslu života a - vskutku - účelu, k němuž byl každý z nás stvořen. Vnitřní žebříček nás odvádí od rozptýlení a vzruchů vnějšího života do tiché zóny věčnosti.
Je zapotřebí vnášet ticho do našeho života, abychom mohli dosáhnout hloubky. Mělo by plynou jako tajná řeka mezi naší duší a vnějším vyjádřením této duše. Věnujeme-li určitý čas tomu, abychom se ztišili, oživuje to naši mysl, utěšuje naše srdce, osvobozuje nás to a přidává to chuť do života a radost k jakýmkoliv činům, které může být zapotřebí podniknout v jiném okamžiku. Vymaňuje nás to z povrchní existence a přivádí k hlubšímu poznání sebe sama.
Ticho převádí jazyk duše na vnímání cíle a vedení v našich vnějších aktivitách, takže se význam všech věcí a záležitostí obohacuje, a náhodná gesta nebo činy se minimalizují. Tímto způsboem ticho přispívá prohloubení smyslu života.
Není možné, aby se společnost ponořila do vyššího stavu vědomí, aniž by se jednotlivci stali vědomějšími si sebe samotných - toho, kdo doopravdy jsou, nikoliv toho, kým byli učeni, že jsou, nebo kým jsou ve svých představách. Pro zdravý vývoj celé naší bytosti je nezbytné vpustit do atmosféry našich životů ticho a chvíle na ztišení, stejně jako je pro zdravý vývoj našeho těla nutná potrava. Obojího je třeba k vytvoření propojení duchovních částí s těmi hmotnými, aby mohlo všechno, co existuje na vnitřních úrovních jako Božský dar a nadání, nalézt způsob svého vnějšího vyjádření.
Dokud se jednotliví lidé nenaučí vážit si sebe sama natolik, aby si ve svém životě uchovávali prvek ticha, bude život nadále směřovat k tomu povrchnímu a lehkovážnému… a bude se vzdalovat domu hlubokému a podstatnému. Ticho a ztišení je cestou k duchovnímu růstu, ať již je nalézáme tichým rozjímáním, meditací nebo posezením u řeky a pozorováním nebe. Ticho člověka spojuje s jeho duší a obnovuje potřebnou rovnováhu v životě, aby byl živ, tak jak má.
Julie Redstone
Když ztratíte spojení s vnitřním tichem, ztratíte spojení se svým já. Ztratíte-li spojení se svým já, ztratíte se ve světě.
Vaše nejvnitřnější vědomí vlastního já, vědomí toho, čím jste, je neoddělitelné od ticha. To je onen pocit já jsem, který je hlubší než jméno a forma.
Ticho je vaší přirozeností. Co je ticho? Vnitřní prostor či vědomí, v němž se slova na této stránce stávají myšlenkami. Bez tohoto vědomí by nebylo žádné vnímání, žádné myšlení, žádný svět. Vy jste toto vědomí převlečené za člověka.
Protějškem vnějšího hluku je vnitřní hluk myšlení. Protějškem vnějšího ticha je vnitřní ticho.
Kdykoli je kolem vás ticho - naslouchejte mu. Vnímejte je. Věnujte mu pozornost. Naslouchání tichu vyvolává ticho ve vašem nitru, neboť ticho lze vnímat jedině skrze ně samé.
Všimněte si, že když vnímáte ticho, tak nemyslíte na nic. Uvědomujete si, ale nemyslíte.
Jakmile si začnete uvědomovat ticho, okamžitě se dostanete do stavu klidné vnitřní bdělosti. Jste přítomní. Vymanili jste se z dlouhých tisíciletí kolektivního návyku.
Podívejte se na strom nebo na květinu. Tiše ji vnímejte. Jak je tichá, jak hluboce je zakořeněná v Bytí. Dovolte přírodě, aby vás učila tichu.
Když se díváte na strom a vnímáte jeho tichý klid, sami se uklidníte. Spojíte se s tichem na velice hluboké úrovni. Cítíte jednotu se vším, co vnímáte v tichu a skrze ně. Uvědomovat si svou vlastní jednotu se vším kolem sebe je pravá láska.
Ticho pomáhá, ale k nalezení klidu je nepotřebujete. I v hlučném prostředí si můžete uvědomovat ticho pod hladinou hluku, prostor, v němž hluk vzniká. To je vnitřní prostor čistého vědomí - vědomí samo.
Můžete si uvědomovat vědomí jako pozadí veškerého smyslového vnímání, veškerého myšlení. Vnímat vlastní vědomí vede k dosažení vnitřního klidu.
Jakýkoli rušivý hluk vám může být stejně nápomocný jako ticho. Jak ?
Přestanete-li se bránit a hluk přijmete, také dosáhnete vnitřního klidu a ticha.
Kdykoli přijímáte přítomný okamžik, ať už je jakýkoli, jste v klidu.
Vnímejte pauzy mezi jednotlivými myšlenkami, tichý prostor mezi slovy při rozhovoru, mezi tóny piana či flétny nebo pauzu mezi nadechnutím a vydechnutím.
Jestliže vnímáte tyto pauzy, vědomí "něčeho" se stane prostě vědomím. Ve vašem nitru se zrodí beztvarý rozměr čistého vědomí, které nahradí ztotožnění s formou.
Pravá inteligence působí potichu. Tvůrčí sílu a řešení problémů najdete v tichu.
Je ticho pouhá nepřítomnost obsahu a hluku ? Ne, ticho je inteligence sama - vědomí, z nějž se rodí veškeré formy. A jak by mohlo být toto vědomí odděleno od toho, čím jste ? Forma, za kterou se považujete, vznikla právě z tohoto vědomí.
Vědomí je esencí všech galaxií a každého stébla trávy; všech květin, stromů, ptáků a vůbec všeho.
Ticho je jediná věc na tomto světě, která nemá žádnou formu. Koneckonců to není věc a není z tohoto světa.
Když se díváte v klidu na strom nebo na člověka, kdo se dívá ? Něco hlubšího než člověk. Vědomí se dívá na svůj výtvor.
V bibli je psáno, že Bůh stvořil svět a viděl, že svět je dobrý. To vidíte, když se díváte na svět bez myšlení.
Potřebujete víc vědomostí ? Zachrání svět víc informací, víc rychlých počítačů a víc vědecké analýzy ? Nepotřebuje lidstvo spíš moudrost ? Ale co je to moudrost a kde ji lze najít ? Moudrost přichází se schopností být v klidu. Jen se dívejte a naslouchejte. Nic víc nedělejte. Tiché pozorování a naslouchání aktivuje neracionální inteligenci ve vašem nitru. Nechejte ticho vést vaše slova a činy.
(zdroj:Ticho promlouvá- Eckhart Tolle)
